Doom – Nesmrtelná legenda a otec moderních stříleček

Otec FPS žánru

Doom. Jméno, které by měl znát každý hráč stříleček kterému už neteče mléko po bradě. Jméno, které rezonuje v srdcích věrných fanoušků této série. Někomu by se mohlo zdát, že je Doom prokletý. Prokletý peklem, aby byl vždycky milníkem v herním průmyslu a hlavně žánru FPS. Zárodky tohoto žánru id Software vytvořil už ve Wolfensteinu 3D, tatíčka Doomu. Opravdovou technologickou revoluci ale přinesl právě už zmíněný Doom v roce 1993. Okamžitě se stal nejhranější hrou. Co víc, v roce 2005 byl češtěji instalovaným softwarem než systém Windows 95. A první hry které byly vytvořeny po jeho vzoru jako Blood nebo Heretic, byly nazývány Doom klony. Dnes bychom je označili jednoduše jako First Person Shooter.

Doom - otec žánru FPS
Tak vypadal praotec všech FPS

Násilí ve hrách ze série Doom

Už od počátku byla série kritizována kvůli svojí brutalitě. Církev ji nařkla z toho, že je nekřesťanská a moc násilná. Na to však id Software pouze odvětil: “Jak může být Doom nekřesťanský, když bojujete proti peklu a to násilí působíte na démonech a silách pekelných?”. Na popularitě to Doomu neubralo, právě naopak. Člověk se přeci potřebuje někde vybít, ne? Násilí je tak trochu zakořeněno v lidské DNA. Jinak by se po celá staletí mezi sebou asi nevyvražďovali a nevedli války. Genocida démonů je rozhodně lepší způsob, jak vypustit páru.V tomto ohledu je Doom naprosto perfektní. To vědí i modeři, kteří do dneška vytváří mody a zdokonalují je. Nejznámější a možná nejpropracovanější je mod Brutal Doom, který hru posunul na zcela novou úroveň.

IDDQDD

IDDQDD je jeden z nejznámějších herních cheatů, poskytoval hráči nesmrtelnost. Oči postavy začali zářit zlatou barvou a pak jste mohli jenom nekonečně drtit démony bez strachu o svůj život. Může se však zdát, že stejný cheat kód použila i hra samotná, protože tato série je prakticky nesmrtelná. Základní Doom i když hratelnostně by někteří kacíři mohli říct že je krapet zastaralý ne a ne umřít a stále se dobře hraje i jeho vanilla verze. Co ale nejvíc drží Doom mody a jeho modařská komunita. Ta už zvládla na jeho enginu udělat neskutečné věci jak po grafické tak po stránce hratelnosti.

Otevřená mod podpora byla dalším herním milníkem, která Doomu zajistila prakticky nesmrtelnost a drží se díky tomu stále s dobou. Teda až na Doom 3 ten má tak trochu krizi identity kdy se snažil být spíš horor což moc nevyšlo ačkoliv se nedá říct že by to byla špatná hra. Skalní fanoušci se o něm spíš jenom nebaví i když vědí že tam v temném rohu někde čeká.

Godmode
Zapnutá nesmrtelnost

Příběh ve střílečce je jako dávat příběh do porna

Tohle byla slavná odpověď Jhona Carmacka (programátor id Software co stál za vznikem Doomu) na otázku co si myslí o příběhu v jeho hře. Měl by tam prostě být a neurazí, ale nikdo tam kvůli němu doopravdy nejde. Je fakt že když sáhnete po Doomu obzvláště po těch starších, tak jdete po čistém adrenalinovém hyper rychlém combatu než aby jste se každých 5 minut koukali na předrenderovanou cutscénu. Nové dva přírůstky si na příběhu dali docela dost záležet. Tvůrcům se podařilo pěkně propojit Doom 1, Doom 2, Doom 64 a navázat příběhem Doomu (2016) a Doom Eternalem.

Doom přeci jen nějaký příběh má…

Ve zkratce příběh začíná tím že vy, Doom guy, jste jako bývalý mariňak za trest odsouzený kvůli neuposlechnutí rozkazu členem zásahové jednotky na měsíci Marsu Phobos. Lidé testovali novou teleportační technologii a nechtěně tím pustili do naší dimenze peklo. Vy jako poslední přeživší vaší jednotky zabijete každého démona co vám příjde před hlaveň vaší dvouhlavňové brokovnice neboli SUPER SHOTGUN. Pak se dostanete do pekla které na vás chystalo léčku, ale nedošlo jim že to nejste vy zavření se sílami pekelnými, nýbrž to oni jsou zavření s vámi. Vyvraždíte opět každého nebohého démona aby se nakonec ukázalo že vás peklo pouze zaměstnávalo a nakonec vás teleportuje zpět na zem.

Tam začíná příběh Doom 2: Hell on earth. Kdy se Doom guy rozhlídne a vidí že invaze na zemi je v plném proudu. Ještě jako výsměch před sebou Doom Guy uvidí na kůlu nabodnutého nebohého králíčka. To Doom guye nehorázně naštve protože to byl jeho domácí mazlíček Daisy. A ta poslední věc co chcete je naštvat Doom guye. Ten se vydá na jeho brutální krusádu zkázy kdy odrazí celé síly pekelné, ale to není dost. Vydá se zpátky do pekla aby zavřel teleport z pekla ven. Zničí ho a vrátí se zpět na zem.

… a DOOM pokračuje

Doom 64 (vydaný na Nintendo 64)pokračuje tím že po těchto událostech Má Doom guy stále noční můry protože se mu zdá že peklo opět napadlo zemi. Navíc je opět samotný vyslán na jeden z měsíců Marzu protože s ním lidi ztratili kontakt. Peklo vskutku našlo způsob jak se dostat do jeho dimenze, ale to už toho má Doom guy dost. Opět se probojuje až zpátky do pekla ale tentokrát zůstane v pekle aby do nekonečna zabíjel démony a zajistil že se nedostanou nikdy pryč.

Doom (2016) na tohle navazuje tím že byl nalezen Serafimem. Andělskou postavou která mu dala nejsilnější zbroj ve vesmíru a prakticky božskou sílu a rychlost která je poháněna jeho vztekem a nenávistí. Taky byl přejmenován na Doom Slayera. A vzhledem k tomu že Slayer nenávidí démony víc než cokoliv jiného je prakticky nezastavitelný. Peklo se ho bálo natolik že na něj svrhlo strop na místě kde pro něj připravili léčku, aby ho uvěznili protože ho nedokázali zabít. Tam byl uvězněn dokud ho lidé nepřenesli zpátky jenom aby se probudil do další invaze na Marz. Slayer opět začne instantně dělat to co mu jde nejlíp. A to je zabíjení démonů. V Doom Eternalu se vrátí opět i zpátky na zem aby ji opět zachránil kde je už prakticky jenom legenda a lidi v něj věří jako v mýtického zachránce.

Doom Eternal - Techologický skok vpřed.
Doom Eternal – Techologický skok vpřed.

Rip and tear until it’s done

Obecně všechny Doomy jsou nabité hyper rychlou akcí a to především poslední dva díly které jsou jakýmsi rebootem série. Drží hráče ve střehu uspokojujícím gunplayem který je podložen epickým metalovým soundtrackem od Micka Gordona. Tahle nehorázná kombinace vytváří perfektní power fantasy, kde máte doopravdy pocit jako by jste byli vy ta nezastavitelná síla a jediná věc které se bojí i peklo.

Doom Eternal tyhle věci ještě více rozšířil a propracoval do takové míry že s tím jak postupujete hrou a učíte se tak zvaný Slayerův tanec, kdy se učíte používat všechny vaše nástroje zkázy, tak hra eskaluje až do orgasmických výšin kdy drtíte zástupy démony, zatímco vás v tom všem ve ušních bubíncích podporuje svými válečnými bubny a kytarovými riffy podporuje Mick Gordon. Obě hry se snažily dostát svému předchůdci a podařilo se jim to na výbornou. A jakmile se naučíte ovládat Slayerův tanec tak se z vás stane ta pohroma, z vás bude DOOM.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d bloggers like this: